O homeopatii

Homeopatie je řízené vyvádění nemoci z těla ven. Důležitým faktorem, který ovlivňuje rychlost léčby, je věk a tzv. vitální síla člověka (schopnost se léčit a regenerovat). Je-li onemocnění v pokročilém stádiu, lze stav pacienta někdy pouze zlepšit či průběh nemoci zpomalit či pozastavit. Lidé častou berou homeopatii bohužel jen jako alternativní léčbu a rozhodnou se pro ni, až když jim už nikde nemohou pomoci. I v homeopatii platí, že čím dříve přijdete, tím lépe a rychleji se problém odstraňuje.

Výraz homeopatie je odvozený od dvou řeckých slov: homoios (stejný, podobný) a pathos (nemoc, bolest) – tzn. podobné se léčí podobným. Skutečné základy homeopatie jako vědecké disciplíny položil německý lékař a chemik Samuel Hahnemann (1755 – 1843).

Homeopatie používá různé přírodní látky, rostliny, minerály a živočišné produkty, avšak v silně zředěném, tzv. potencovaném stavu. Homeopatika nemají žádnou chemickou toxicitu ani vedlejší účinky.

Pokud je kdekoliv v těle nějaká nemoc, vždy je za tím narušení naší vitální síly. I lehká chronická nemoc je vždy velmi vážným signálem a varováním. Projevy nemoci lze využít jako spolehlivé indikátory k léčbě. Jelikož každý člověk reaguje na stejný podnět (infekci, stres, trauma apod.) různě, homeopat vždy hledá lék vhodný pro konkrétního pacienta, nikoli na nemoc podle lékařské terminologie.

Zbavíme-li se vnitřních traumat, odezní vnější příznaky – tzv. nemoc, protože je přirozeně vyléčena naší vnitřní „léčivou inteligencí“ – imunitním systémem a naše vitální síla se obnoví na fyzické úrovni, ale i v pocitech a psychice. Pevné zdraví a zvýšená odolnost proti akutním nemocem a různým formám stresu je potom výsledkem rovnováhy mezi tělem a myslí.

V souladu se zákony homeopatie a homeopatické léčby by se symptomy měly přesouvat z hlouběji uložených orgánů ven, stejně tak seshora těla dolů a co bylo poslední, jde ven jako první (vracíme se od aktuálního okamžiku zpět v čase).

V procesu léčení se mohou vracet již zapomenuté a nezpracované zážitky, emoce a také nedořešené nemoci (tzv. „homeopatické zhoršení“), kterými si klient postupně prochází a zpracovává je tak, že dojde k uvědomění. Tím se člověk očišťuje od starých vzorců chování, které mu brání jednat tak, jak sám cítí.

V průběhu léčby zpravidla dochází k tzv. reverzním symptomům, kdy se projevují známky nemocí, které pacient v minulosti prodělal (ve slabé formě). Tyto odezní obvykle samy bez jakéhokoliv zásahu.

Počet pacientů, kteří se homeopaticky léčí anebo se chtějí takto léčit, narůstá u nás i ve světě.